Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nábytek Telč

29. 1. 2010

Historie a současnost firmy Josef Říha se vyučil truhlářem.Obrazek V Telči, v Mlýnské ulici, zřídil před první světovou válkou menší dílnu na výrobu nábytku. Po vzniku samostatné Československé republiky se v roce 1918 vrátilo z Vídně mnoho českých rodin. Mezi nimi přišla do Telče také rodina truhlářského dělníka Františka Ličmana. Ten pracoval ve Vídni na výrobě rámových lišt. S touto výrobou seznámil majitele truhlářské dílny Josefa Říhu, který ji zavedl, neustále zdokonaloval a rozšiřoval. Zpočátku se pracovalo ručně bez speciálního vybavení, „na koleně“. V roce 1924 byla provozovna zvýšena o první patro a podnik zaměstnával již asi 70 dělníků. Lišty na rámy se řezaly na pásmové pile a požadované profily se upravovaly na frézách. Zvláštním hoblíkem se na ně nanášela tvrdá masa, do které se lisovacími stroji tiskly různé ozdobné prvky. Vzory lišt se vypalovaly, natíraly se lakem nebo bronzí. Tato operace se prováděla ručně štětcem, případně průmyslovou vatou. Touto původní technologií se lišty v Telči vyráběly až do roku 1951.Projekt dostavby původního výrobního objektu firmy Jos. Říha z roku 1928 Průběh dostavby původního výrobního objektu v roce 1928 Původní výrobní objekt firmy Jos. Říha po dostavbě, kolem 1930 V roce 1945 převzal vedení závodu syn zakladatele, František Říha. Jeho otec se věnoval více obchodu a získávání zakázek. V závodě pracovalo již zhruba 150 zaměstnanců. Lišty se vyráběly zejména na export. Dodávky směřovaly do balkánských států, Německa, Anglie a také Egypta. Zakladatel firmy Josef Říha uprostřed, jeho syn František Říha vlevo Pohled na střed Telče od spodního rybníka, objekt firmy Jos. Říhy druhý zleva V roce 1948 byl podnik znárodněn, pojmenován Tofa a ihned bylo přikročeno k projektu a výstavbě nového závodu na trojúhelníkovém pozemku za městem mezi železniční tratí a státní silnicí ke Staré Říši. Podnik byl dostavěn v roce 1951 a ve srovnání s předchozí výrobou byl vybaven výkonnějšími stroji. K výrobě lišt se užívalo čtyřstranného poloautomatu a protahovacích strojů. Do nového závodu přešlo asi 110 zaměstnanců, z toho jedna třetina žen. Závod byl přejmenován na Lira, národní podnik a lišty se v něm vyráběly až do roku 1953. V té době už ředitelství závodu v Telči řídilo výrobu v dalších dvaceti malých provozovnách v regionu. V roce Obrazek1954 došlo k zásadní změně ve výrobní orientaci. Závod se stal pobočným závodem Umělecko průmyslových závodů v Třešti. Hlavní výrobní náplní byly tzv. zvláštní úkoly, vyráběly se stanové tyče pro vojenské účely. Pracovalo se na nových hůlkových strojích, bruskách na kulatinu, frézách a dalších, většinou jednoúčelových technologiích. Uvedený sortiment tvořil výrobní náplň do roku 1955. Od léta 1955 se závod začal postupně orientovat na výrobu nábytku. Prvním výrobním programem byly skříně řady ESTA. Byly to ubytovací skříně a skříně do šaten. Změna výrobního sortimentu znamenala opět zásadní změnu ve strojním vybavení a nutnost zapracování nekvalifikovaných sil. Dílny byly vybaveny poloautomatickou okružní pilou, klížícím strojem na klížení desek, hoblovacími stroji, později ozubovacím strojem, pásovými pilami, kolíkovacím strojem a stříkací kabinou. Ke konci 1955 při 105 zaměstnancích, kteří v rukodílně pracovali na jednu směnu, vyráběl závod denně 22 skříní a 20 knihoven. Průměrná hodinová mzda zaměstnanců byla 5,63 Kč. S růstem odborné kvalifikace dělníků byla výroba rozšiřována na výrobu nábytku v náročnějším provedení. Nosným výrobním programem se tak postupně staly prosklené knihovny v provedení mořený nebo přírodní dub. Objem výroby rostl, kvalita vyráběné produkce se zvyšovala. V roce 1958 byl závod přejmenován na Interier. V té době zde bylo zaměstnáno asi 150 pracovníků. Z postupně vyráběných sortimentů se oblibě těšily zejména bytové stěny typu OB 050 vyráběné z mahagonu s vysokým leskem na frontách osazených skly. Zhruba 70% tohoto výrobku bylo exportováno do Sovětského svazu. Závod byl dále technologicky vybavován se zaměřením na výrobu dýhovaného nábytku. V roce 1962 byl dokončen nový sklad konstrukčních desek a zakoupen hydraulický lis. Zajímavostí bylo, že jako zdroj technologické páry sloužila v šedesátých letech minulého století vyřazená parní lokomotiva. V roce 1974 byl postaven nový sklad hotových výrobků a v roce 1977 byly dokončeny nové garáže a údržbářské dílny. V roce 1978 byla vybudována kotelna s dvěma kotly. Tak vznikla i nová dominanta závodu, vysoký komín. Strojové vybavení bylo postupně doplněno o širokopásmové brusky, leštící stroje a mořící stroj. Současný výrobní závod Současný výrobní závod Současný výrobní závod O dynamickém rozvoji svědčí skutečnost, že roční objem výroby vzrostl mezi roky 1969 a 1976 o sto procent. Po roce 1990 proběhla privatizace závodu a jeho postupné přejmenování na Nábytek Telč a následně Terco. Vzhledem k rozvoji spolupráce s majoritním odběratelem, švédskou firmou IKEA byla v roce 1995 přistavena nová hala pro výrobu, montáž a expedici a zakoupena moderní technologie určená k efektivní výrobě dýhovaného, demontovaného nábytku. Objem odbytu však od začátku roku 2000 začal klesat a společnost se dostávala do stále větších potíží, které nakonec vyústily v prohlášení konkurzu na jaře 2004. V červenci 2004 všechny budovy a kompletní technologické vybavení zakoupila nová společnost Terco CB a.s. a následně byl na jaře 2005 zahájen proces zásadní restrukturalizace, který v současnosti stále pokračuje. V průběhu restrukturalizačního procesu se zásadně mění výrobková a odbytová orientace. Cílem je vybudovat moderní nábytkářský provoz se silným obchodním zázemím na důležitých evropských trzích. 

Obrazek

Dnešní podoba výrobního závodu Terco CB a.s. Telč